Co zajímavého vědci zjistili o snech?

Markéta Jurištová

Ví se, že existuje mnoho novodobých vědeckých objevů, kde hrál svoji podstatnou roli sen badatele. Je to třeba molekulární stavba benzenu, Mendělejevova tabulka prvků, model dvojité šroubovice DNA, nebo dokonce část teorie relativity. Věděli jste, že například Dantova Božská komedie, Poeův Havran, obrazy Salvadora Dalího a mnoho dalších slavných uměleckých děl souvisí s tvůrčí inspirací při snění?

Sen je jakási jiná naše vlastní, soukromá, realita. Protože tuto snovou realitu prožíváme (více, či méně vědomě) třetinu života, rádi bychom věděli jak moc, nebo málo je odlišná od naší bdělé reality. Je to trochu problém, protože během snu, je mozek poněkud utlumený a jeho centra pro logiku a racionalitu jsou v podstatě vypnutá. Existuje ale určitý, dnes už objektivně potvrzený a měřitelný, stav vědomí, ve kterém se původně utlumená centra mozku probudí. Je to takzvaný lucidní sen, jehož výzkumem vědci získali mnoho zajímavých informací, které s velkou pravděpodobností platí i pro nelucidní snění. V roce 2019 vyšla v lékařském magazínu Neurosci Biobehav Review souhrnná práce "The cognitive neuroscience of lucid dreaming", která se lucidními sny podrobně zabývá (upozornil mě na ni pan doktor Koukolík, za což jsem mu velice vděčná). Následující zjištění tedy vycházejí z této souhrnné studie a jsou zřejmě platná i pro normální, běžné sny.

Sportování ve snu

Díky výzkumům dnes víme, že činnosti, které člověk vykonává v lucidním snu, jsou zaznamenávány mozkem, jakoby se doopravdy děly. Pokud ve snu třeba zatínáte svaly na rukou, aktivují se příslušné části mozkové kůry zodpovědné za vnímání tohoto pohybu. Bylo také zjištěno, že i tělo reaguje na pohyby ve snu fyziologicky, například při snovém sprintu zvýšeným srdečním tepem a rytmem dýchání. Hned mě napadá, že by se to dalo využít při nedostatku pohybu v bdělém stavu. Co si tak ve snu zaběhnout rovnou maraton nebo vyšplhat na nějakou horu?

Jak ve snu ubíhá čas?

Možná jste někdy měli sen, ve kterém jste prožili několik dní nebo i let. Jako kdyby ve snové realitě čas plynul jinak. Ale je to jen zdání. Díky testování časových úseků v lucidních snech vědci zjistili, že čas ve snu ubíhá zhruba stejně jako v bdělé realitě. Pokud se nám tedy zdá, že jsme ve snu prožili delší dobu, než by bylo možné, je to zřejmě způsobeno tím, že se sen odehrává v obrazech, podobně jako když sledujeme film nebo divadelní představení.

Představa a sen

Když člověk myslí na něco, co nemá v dohledu, může zavřít oči a představit si to. Představujeme si konkrétní věci, situace, ale můžeme i vymýšlet co by, kdyby. Jak je to se snem? Taky je to naše představa v mysli, nebo spíš něco skutečně vidíme? Bylo zjištěno, že zrakové zpracování informace v lucidním snu je mnohem blíže skutečné percepci (vnímání) než pouhým představám při bdění. Velmi pravděpodobně i nelucidní sen bude mít tento kognitivní vzorec. Znamená to, že prožitek snu je pro nás skutečně spíše jakýmsi druhem reality než jen fantazií.

Léčba psychických onemocnění

Tyto informace už platí pouze pro lucidní sny. To ale vůbec neznamená, že by nelucidní - obyčejné sny byly nějak méně přínosné. Pokud se budete snovou tematikou hlouběji zabývat, zjistíte, že úplně každý sen má svoji terapeutickou hodnotu.

Nejrozsáhleji zkoumaná aplikace lucidního snění je léčba opakujících se nočních můr. Americká společnost pro spánkovou medicínu již dokonce zařadila lucidní snění mezi možné terapie u těchto poruch spánku. Dalším onemocněním, u kterého lucidní snění pomáhá, je narkolepsie, geneticky podmíněná neurologická porucha, která se projevuje záchvaty denní spavosti, slabostí svalů, hypnagogickými halucinacemi a spánkovou obrnou. Postižení trpí často také nočními můrami a z nějakého důvodu se u nich objevuje zvýšená frekvence lucidních snů. Proč, to zatím vědci nedokázali zodpovědět. Sami pacienti uvádějí, že při přechodu do lucidních snů je jim lépe. Ale nejen tito nemocní zažívají lucidní sny. Náhlá schopnost probudit se do snu potkala totiž i pacienty po talamické mrtvici. Tato schopnost pak asi po měsíci stejně náhle ustoupila.

Od dalších výzkumů lucidního snění si vědci slibují odpovědi na otázky, které budí právě takové případy. Navíc další výzkum může pomoci zlepšit diagnostiku a monitorování pacientů, kteří nereagují kvůli traumatickému poškození, afázii nebo motorickému poškození. Protože kromě toho, zda postižený vidí, slyší a pociťuje bolest, je k volbě terapie a stanovení prognózy nutné vědět, zda si je vědom sebe sama a svého stavu. Důležité je identifikovat spolehlivé znaky mozkové aktivity pro vnímání sebe sama a právě toto by se dalo zjistit při studiu a porovnávání fyziologie lucidního a nelucidního snění.

Jinou medicínskou oblastí, kde by výzkum lucidního snění mohl pomoci, jsou psychiatrické poruchy, u kterých nemá postižený reálný náhled na svůj stav, zkrátka si svoji nemoc neuvědomuje. Například 50–80 % pacientů trpících schizofrenií nemá dostatečné povědomí o své nemoci, což vede k většímu počtu relapsů, hospitalizací a snižuje to úspěšnost terapie. Absence náhledu na aktuální stav je také typická pro jejich snění, s výjimkou lucidního. Proto by lucidní sny mohly být použity jako model pro některé poznávací procesy směřující k tomuto náhledu. V uvedeném kontextu je velice zajímavé, že historické přístupy k psychózám používaly pojem "lucidní" jako označení povědomí pacienta o svém zdravotním stavu.

Víte, že i na našich souřadnicích se vědecky zkoumalo lucidní snění?

Zajímavý kvalitativní výzkum, který probíhal u nás, v České republice (vedl ho Jan Vaněk z Jihočeské Univerzity), ukázal, že lucidní sny souvisejí se strategiemi zvládání různých životních situací. V rámci tohoto zkoumání bylo identifikováno několik typů lucidních zkušeností, které pomáhaly jednotlivým testovaným osobám při řešení osobních problémů. Jeden z těchto typů se vyskytl jako reakce na ztrátu blízkého člověka a truchlení, v dalším případě byl sen využit na přemodelování negativní situace nebo ke zvládnutí tenze – napětí při prožívání strachu. Lucidní snění bylo použito také jako prostor k meditaci a aktivní imaginaci.

Mě osobně nejvíce zaujal typ lucidního snu jako "přenos vědomé dovednosti", v tomto konkrétním případě snící osoba aplikovala léčebnou metodu reiki na svého nemocného otce. S podobnými příběhy se totiž setkávám v literatuře, která se lucidním sněním zabývá, celkem často. Autoři uvádí případy, kdy lucidně snící osoba úspěšně léčila ve snu buď sebe, nebo i jinou osobu. Řeknu vám, že takové potencionální využití lucidních snů se mi líbí asi nejvíc.

Podle knihy: Jurištová, M: Bílá kniha lucidních snů -Průvodce (2021)