Nejen filmová série Matrix byla inspirována fenoménem zvaným lucidní sen

10.06.2023

Změněný stav vědomí, kterému se říká probuzení do snu neboli lucidní snění, je velice zajímavý a neušel pochopitelně pozornosti spisovatelů, scénáristů a filmových producentů. Nejznámějším filmem, který je inspirován tímto fenoménem, je akční sci-fi Počátek (Inception), který je téměř reklamou na lucidní snění. Tento film ale, dle mého názoru, není příliš dobrou demonstrací, jak vlastně lucidní snění vypadá. Snaha po akci z něj skoro úplně vymazala autenticitu. Tento článek bude o dílech, o kterých jsem přesvědčena, že opravdu vypovídají o zážitcích a obrazech spojených s probuzením mysli do jiné reality (nevědomí), která je nám přístupná ve snech.

Jednou z nejzdařilejších ukázek filmu, kde je na pozadí skutečné lucidní snění, je trilogie Matrix. Tvůrci této velice oblíbené série, sourozenci Wachowski, prostě musejí něco o lucidním snění vědět. Když pominu děj, který je sám o sobě o probuzení do jiné reality, tak opakující se probíhání chodbami neznámých budov, otvírání dveří, obří skoky, let vzduchem (" Neo si hraje na Supermana") to všechno jsou obrazy naprosto typické pro lucidní sny. Navíc filozofické otázky, které si film klade, i jasné narážky na staré biblické příběhy, jsou ilustrací duchovního posunu, který jako lucidní snílek zažijete.


Všimla jsem si také v dalším slavném filmu spolurežírovaném opět sourozenci Wachowski, v "Atlase mraků"  (příběh "Poločasy rozpadu: První záhada Luisy Reyové" ), rozhovoru Toma Hankse s Halle Berry o knize Carlose Castanedy. Prozradím vám, že podle knih tohoto peruánského spisovatele se naučilo (a stále se učí ) lucidně snít mnoho lidí.

Dalším lucidním snílkem je podle mě tvůrce filmů "Avatar", James Cameron. Samotná bytost - Avatar, jehož ovladačem je osoba, která vlastně jakoby spí, je v podstatě principem lucidního snu. Navíc i vykreslení spojení planety s jejími obyvateli, rostlinami i zvířaty a vazby mezi nimi, jsou opět ukázkou směru přemýšlení o provázaném světě (kolektivní nevědomí), kterým se vydávám i já na základě zkušeností s lucidním sněním.

Filmem, nebo vlastně seriálem, který je také "silně podezřelý" ze spojení s probuzením do snu, je "Městečko Twin Peaks" Davida Lynche a Marka Frosta. Především bizarní scény z červeného stanu jsou jak vystřižené z lucidního snu. O Davidu Lynchovi se také ví, že při tvorbě využívá transcendentální meditaci, jejíž techniky jsou témeř totožné s technikami snové jógy, což je vlastně vstup do snu přímo z bdělého stavu pomocí hluboké meditace.

Dalšími zajímavými autory, kteří podle mého názoru měli mnohaleté zkušenosti s lucidními sny, byl Camille Flammarion, francouzský přírodovědec do jehož okruhu přátel patřil i český malíř Alfons Mucha, a americký spisovatel sci-fi, Philip Kindred Dick.


Nicolas Flammarion

Nicolas Camille Flammarion se narodil 26. února 1842 ve Francii. Byl bratrem Ernesta Flammariona, zakladatele nakladatelství Groupe Flammarion. V roce 1858 se stal zakladatelem a prvním prezidentem Société astronomique de France, která měla původně vlastní nezávislý časopis BSAF (Bulletin de la Société astronomique de France). Jako mladý muž byl Flammarion vystaven dvěma významným společenským hnutím v západním světě: myšlenkám a idejím Darwina a Lamarcka a rostoucí popularitě spiritismu, kdy se po celé Evropě objevovaly spiritistické církve a organizace. Byl popisován jako "astronom, mystik a vypravěč", který byl "posedlý životem po smrti a na jiných světech.

Flammarion byl ovlivněn Jeanem Reynaudem a jeho knihou "Terre et ciel", která popisovala náboženský systém založený na stěhování duší, o němž se domníval, že je slučitelný jak s křesťanstvím, tak s pluralismem. Byl přesvědčen, že duše po fyzické smrti přecházejí z planety na planetu a při každém novém vtělení se postupně zlepšují. V roce 1862 vydal svou první knihu "The Plurality of Inhabited Worlds " (Pluralita obydlených světů) a ještě téhož roku byl propuštěn ze svého místa na pařížské hvězdárně.

V knihách "Skutečné a imaginární světy" (1864) a "Lumen" (1887) Flammarion popisuje řadu exotických druhů, včetně vnímajících rostlin, které kombinují procesy trávení a dýchání. Tuto víru v mimozemský život Flammarion spojil s náboženským přesvědčením, které nevycházelo z katolické víry, na níž byl vychován, ale ze spisů Jeana Reynauda a jejich důrazu na stěhování duší. Člověka považoval za obyvatele nebe, jiných světů, ateliérů lidské práce, škol, kde se expandující duše postupně učí a rozvíjí, osvojuje si postupně poznání, k němuž směřují její aspirace, a blíží se tak stále více k cíli svého osudu.

Jeho psychologické studie ovlivnily i některé jeho vědeckofantastické romány, kde psal o své víře v kosmickou verzi metempsychózy. V románu "Lumen" se lidská postava setkává s duší mimozemšťana, který je schopen překonat vesmír rychleji než světlo a který se převtělil do mnoha různých světů, z nichž každý má svou vlastní galerii organismů a jejich evoluční historii. Jinak se jeho psaní o jiných světech poměrně přesně drželo tehdejších představ evoluční teorie a astronomie. Mimo jiné se domníval, že všechny planety prošly víceméně stejnými vývojovými stádii, ale různou rychlostí v závislosti na jejich velikosti.

A proč si myslím, že měl Nicolas Flammarion zkušenosti s probuzením do snu? Podívejte se na rytinu, kterou vytvořil....


Philip Kindred Dick 

Narodil se 16. prosince 1928 v Chicagu. Už jako teenager začal psát. První román napsal ve čtrnácti letech! Po absolvování střední školy se pokoušel o studium psychologie, historie a filosofie, ale bohužel nic z toho nedokončil. Projevily se u něho psychické problémy spojené se schizofrenií, kterou trpěl celý život. Díky této nemoci Philip vyzkoušel velké množství léků a drog, prostřednictvím kterých se dostával také do změněného stavu vědomí. Možná i proto jsou jeho sci-fi povídky a romány tak úžasné. Je považován za fenomenálního spisovatele tohoto žánru. Bohužel dlouho nedokázal zaujmout velké nakladatele, takže se po většinu svého života nedokázal jako spisovatel uživit. Byl zaměstnán jako prodavač hudebnin a až v roce 1978 se mu začalo dařit i jako spisovateli. Román "Temný obraz" tehdy získal cenu britské asociace BSFA jako nejlepší scifi. Rozhovory s Philipem se najednou objevily v různých časopisech a Rydley Scott se rozhodl zfilmovat jeho román "Blade Runner". Tento film však nebyl jediný, knihy P.K.Dicka byly podkladem pro scénáře filmů jako například slavný "Total Recall", "Minority Report", "Strážci osudu" nebo "Výplata"(Paycheck).

Philip od roku 1976 začal pracovat na gnostické trilogii VALIS (the VALIS Trilogy), kde se zabývá otázkou podstaty vesmíru. První díl VALIS je, příběhem schizofrenika Horselovera Fata, který je schopen hovořit s bohem. V této trilogii můžeme nalézt mnoho autobiografických rysů, včetně jména hlavního hrdiny. Jméno Horselover Fat je heteronymum autorova jména - "horselover" v řečtině je philip a "fat" je v němčině "dick", navíc příběh vypráví autor scifi románů Phil a líčí v něm své drogami vyvolané změněné stavy vědomí a setkání s jakousi jinou entitou, které říká Zebra.


Pokud jste tedy ještě nezažili lucidní snění na vlastní kůži a chcete se nějak motivovat, nebo si představit, jaké to je, jaké pocity tento fenomén vyvolává, doporučuji výše zmíněné filmy nebo knihy.