Psychika souvisí se zdravím, integrujte vědomě energii opačného pohlaví/2.část

Markéta Jurištová

Energie našich nevědomých součástí, animy a anima, jsou pro vědomý život velice důležité, protože jej z velké části determinují. Pokud vědomá a nevědomá energie spolupracují, vzájemně se neoslabují, jedna druhou nepohlcuje, můžeme mluvit o harmonii, takzvané celosti (jak uváděl C.G.Jung). Tato harmonie není významná jen pro psychické nastavení člověka, ale také pro jeho fyzickou odolnost, pro jeho zdraví.

Určitě znáte čínský symbol Jing a Jang, dvě spojené části jednoho celku, světlo a temnotu. Bez světla nemůžeme prostoupit temnotu, bez temnoty by existence světla nedávala smysl. Světlo je analogií mužské energie, je to paprsek, který proniká do temnoty, ženské energie, která jej obklopuje. Mužskému elementu se také říká "logos", který chápeme jako řád, určitá pravidla, naproti tomu ženská energie je takzvaný "eros" - vztahy, emoce, souvislosti, dá se zřejmě chápat i jako určité porušení pravidel a jejich kontrolu, jestli stále (v čase)dávají smysl. Tyto elementy by měly spolupracovat, jeden uznávat druhý jako partnerský, doplňující.

Myslím, že potvrzení tohoto principu se mi dostalo i v symbolické vizi, před kterou jsem v lucidním snu požádala nevědomí o první lekci komunikace.

" Otočila se (černá žena) a zeptala se mě, co si myslím o porušování pravidel. Nevím proč, ale odpověděla jsem jí, že některá pravidla by se měla revidovat, jestli stále odpovídají tomu, co měla původně za smysl, kvůli čemu byla vytvořena. A ještě jsem dodala, že jinak nemám nic proti pravidlům. Asi byla moje odpověď v pořádku, protože černoška požádala asistentku o jídlo, abychom spolu poobědvaly. Asistentka odešla někam pryč alejí mohutných stromů. Potom se stalo něco nečekaného. Stromy, které bíle kvetly, jako lusknutím prstu znova začaly rozkvétat nádhernými bohatými růžovými květy. Byla to překrásná podívaná, nemohla jsem se vynadívat na tu úžasnou scenerii, stromy rozkvétaly jeden za druhým, květy se otevíraly. Z naprosto úchvatných, sněhově bílých kornoutků se stávaly ještě krásnější fantastické růžové kaskády květů." Bílá kniha lucidních snů - Průvodce (2021)

Anima -obraz mužské duše

Před nedávnem můj manžel ráno prohlásil: "Měl jsem sen a je to zvláštní, byla tam nějaká ženská, která říkala, že Tě mám pozdravovat. Vůbec nechápu proč…tak Tě teda od ní pozdravuju." Přiznám se, že mi tím udělal velkou radost, myslím, že jsem dostala pozitivní vzkaz od jeho animy. OMG! O animě jsem se už zmínila v předchozím článku, tentokrát si o této temné energii v mužském nevědomí řekneme více.

Anima i animus jsou takzvané archetypy. Není moc snadné si představit, co výraz archetyp vlastně znamená, pouhé rozložení na složky "arche" (pra-starý) a "typ" (vzor) nám moc nepomůže. Dalo by se říci, že archetypy představují jakési instinkty primitivní temné psyché. C.G. Jung vysvětloval, že archetyp není vlastně zděděná představa, nýbrž zděděný vzorec chování. Souhrn archetypů tak v podstatě tvoří obsah kolektivního nevědomí, je to "množství typických základních zážitků". Archetyp by se také dal přirovnat k výrazu, který používal Platón, "idea", rozdíl je ale v určitém poslání a dynamice, archetypy se totiž svým působením stále aktualizují životem každého jedince a ukládají do kolektivního nevědomí.

Archetypy mají dvě úrovně, jednou je jakási osobní individuální složka, která je typická pro určitého jedince. Já ji chápu jako takovou zjevnou část, která je nám nejblíž, je vlastně v bráně do nevědomí. Díky této složce podle mě i archetyp identifikujeme, poznáme k čemu se vztahuje. Druhá úroveň archetypu je hluboce ponořená v kolektivním nevědomí, zahrnuje všechny zkušenosti lidstva spojené s konkrétním archetypem.

Jak jsem psala dříve, člověk se rodí s energií obou pohlaví, ženskou i mužskou. Jedna energie se dostane do vědomí, jedna zůstává nevědomá. Jedna bez druhé nemůže existovat a navzájem se stále ovlivňují. Chlapec je tedy se svojí nevědomou ženskou energií, animou, spojen od narození a proto je celkem jasné, že tato energie je silně ovlivněna osobností jeho matky. Není to ale tak, že by matka byla animou, ale skrze animu se vytváří obraz matky jako ženy, přičemž archetyp animy je dědičný, to znamená, že každý muž dědí esenci zkušeností svých předků s ženstvím. Vztah matky a syna (dcery a otce) je karmický - osudový a tím ovlivňuje nejen povahu, ale především postoj jedince k opačnému pohlaví a tím i k energii, která toto pohlaví reprezentuje v nevědomí.

"Anima se může jednou zjevovat negativně a jindy pozitivně. Jednou jako bohyně, jindy jako děvka."MÜLLER, Lutz a MÜLLER Anette

• Přijmout fakt, že anima existuje, že uvnitř muže působí "temná- neznámá" ženská energie a ovládá jeho myšlení a chování.
• Zamyslet se nad svým vztahem s matkou a odpoutáním od ní. V některých primitivních kulturách je akt odpoutání od matky řešen jako rituál. V češtině máme krásné slovo "jinoch", chlapec se stává jiným, už není maminčin, je jiný, jinak se chová. Pokud muž ke své matce příliš vzhlíží (skrze projekci animy - s jakousi božskou posvátností) pak později (po odpoutání , pokud k němu dojde) bude podobné nadlidské vlastnosti hledat u své partnerky, kterou pak bude přeceňovat nebo naopak nenávidět. Projekce nejsou produktem já (nemůžeme za ně), ale produktem nevědomí. Odpovědnost tedy neseme jen za to, že je včas rozpoznáme a tím vyrušíme.
• Položit si otázku: " Jak vnímám ženy ve svém okolí, jsem gentleman?"
• ANO= Muž je ženami hodnocen jako gentleman (pozor na upřímnost),vypadá to, že jeho anima se vyvíjí spolu s ním v pořádku.
  
• NE= Jestliže se muž necítí jako gentleman asi by si měl přečíst "Zkrocení zlé ženy" od W. Shakespeara a uvědomit si, že krotit bude muset ženu uvnitř sebe, nikoho jiného. Bude totiž muset animě stanovit hranice- posílit sebekontrolu, sebekázeň, vytrvalost.
  
• Pokusit se s animou propojit (meditace, sny). 
  

Obecně se dá říci, že v první polovina života je výzvou k osvobození od fascinace animou - obrazem matky, muž by tím ale neměl ztratit své mužství. V druhé polovině života by se muž měl postupně stát filosofem (milující Sofii-moudrost- nejvyšší stadium animy), to znamená nalézt trvalé spojení se svou animou a neztratit jej.