Spánek je lék, tvrdí vědci
Markéta Jurištová
Spánek je lék, jak praví lidová moudrost. Před spoustou důležitých rozhodnutí radíme: "Vyspi se na to! Ráno je moudřejší večera." Některé věci chceme raději "zaspat", a když je někdo obzvláště protivný, soudíme, že se asi " blbě vyspal". Všechny výše uvedené fráze mají stoletími, nebo spíše tisíciletími prověřenou platnost. Asi vás nepřekvapí, že při vědeckém zkoumání lidského spánku, se tato moudra potvrdila.Spíme třetinu života a zřejmě tušíme, jak moc je spánek důležitý. Vědci, kteří spánek zkoumají, zjistili, že je dokonce veledůležitý.
Všemocný spánek
Teď vás trochu vyděsím, abych si byla jistá, že hned v úvodu pochopíte doslova životní nezbytnost kvalitního spánku. Nejdříve si tedy řekneme, co se stane, když nebudeme dostatečně spát.
Psychologové nedostatku spánku říkají spánková deprivace. Už samotný výraz nebudí žádné sympatie. Není divu, je to opravdu nepříjemný stav. A co teprve úplná spánková deprivace. To je teprve skutečná hrůza. Z nepříliš humánního pokusu s krysami se zjistilo, že tito tvorové přežijí bez spánku jen zhruba stejně dlouho jako bez potravy (2–3 týdny). Vy to, prosím, rozhodně netestujte na sobě! Pro představu vám popíšu, co se dělo, když to v roce 1959 zkoušel pod lékařským dozorem v New Yorku jeden dýdžej. Už během druhého dne bez spánku pokládal drobné smetí na podlaze za brouky. Čtvrtý den měl hodně drsné halucinace plné ohně a odporných červů, od šestého dne už byl úplně paranoidní a dezorientovaný a osmý den, kdy byl pokus ukončen, si myslel, že ho chtějí pohřbít zaživa.OMG!
Nedostatek spánku prokazatelně způsobuje tendenci usnout, říkáme tomu, že člověk upadá do mikrospánku, který je nechvalně známý hlavně jako příčina dopravních nehod. Pokud trpíte spánkovou deprivací, vaše koncentrace pozornosti je oslabená a vaše reakce na podněty z okolí jsou zpomalené. Chybějící spánek má negativní vliv i na centra v mozku, která řídí kognitivní funkce, jako je třeba užívání jazyka, kreativita, flexibilita, plánování, rozhodování a vytváření strategií, kde je potřeba posoudit rizika a využít nové informace. Lidé bývají podráždění, netrpěliví, vykazují trapný smysl pro humor a někdy i přestávají respektovat sociální konvence. Spánková deprivace nepříznivě ovlivňuje i takzvanou pracovní paměť, která potřebuje "vytahovat" informace jak z krátkodobé, tak i dlouhodobé paměti. Používáme ji, když řešíme nějaký složitější úkol, při kterém si můžeme v duchu například říkat: "Tak zaprvé udělám tohle, za to dostanu toto a pak ještě připočítám dvě hrušky ze spížky a celé to vydělím osmi. Takže si to auto koupím až za rok." Do tak náročných akcí byste se prostě nevyspalí neměli vůbec pouštět.
Znáte ten bonmot? "Někteří muži si sebevědomě myslí, že jsou snem mnoha žen. Přitom jediným snem všech žen je jíst a nepřibrat…" A víte, kdo za to přibírání (samozřejmě nejen u žen) může? Viníků je určitě víc, ale dva hormony hrají v této kauze hlavní roli. Je to hormon leptin, který náš mozek přesvědčuje, že jsme sytí, a jeho kolega, ghrelin, který naopak tvrdí, že máme hrozný, ale opravdu hrozný hlad. A teď si představte, že když spíte pouze pět a méně hodin, tyto hormony se dostávají do nerovnováhy. Nerovnováha má za následek zvýšení produkce ghrelinu a snížení leptinu, takže výsledkem je pocit hladu a následné přejídání bez varovné informace organismu, že už má dost. K tomu ještě musíme přidat dalšího obžalovaného, chemickou látku endokanabinoid, která nám koluje v krvi, a nedostatek spánku navyšuje její hladinu. Tato látka je zodpovědná za takzvané "zobání", což je nutkavá chuť na malá jídla, jako jsou různé snacky, slané oříšky, chipsy a jiné podobné zákeřnosti. Musíte uznat, že tento koktejl je docela síla a bylo by divné, kdyby člověk nezačal nabírat kila navíc. Bohužel k nabraným kilům se ale pojí různé nemoci. Především diabetes mellitus neboli cukrovka, a to už opravdu končí legrace. Naštěstí si můžeme pomoci. A jak? No přece, že budeme kvalitně spát. Tím je myšleno minimálně osm hodin denně. Takový spánek dokáže obnovit rovnováhu hormonů a před přejídáním opět aktivovat účinnou brzdu.
Když k těmto negativním vlivům nedostatečného spánku přidám ještě snížení produkce testosteronu u mužů, snížení funkce imunitního systému u obou pohlaví a zvýšení rizika propuknutí Alzheimerovy choroby, vypadá to, že na spánek můžeme hodit skoro všechno, že? Ano, je to tak. Když budeme dostatečně spát, budeme dokonce i hezčí a budeme vypadat (a nejen vypadat) mladší. To si nedělám legraci, i to už vědci vyzkoumali. Lidé považují za atraktivnější ty jedince, kteří jsou pěkně vyspinkaní. Ne nadarmo se říká: "Tobě to sluší, ty ses dnes vyspal/a do růžova!" A to nám dotyčný lichotník nevidí do buněk na chromozomy, jak se tetelí blahem po vydatném spánku.
Spící síť
Poslední výzkumy ukazují, že spánek a sny nejsou užitečné jen proživé tvory, ale i pro umělou inteligenci. Na univerzitě v italském Salentu se vědci nechali inspirovat mechanismy spánku a snění a naprogramovali neurální síť, která je schopná dát si i šlofíka. Funguje totiž tak, že když je vzhůru – online, učí se a naučené vzory ukládá do paměti. V režimu offline některé údaje zapomíná a uspořádává si data. Paměť této snivé neurální sítě je omezená, proto do ní byly implementovány mechanismy lidského REM i NREM spánku v matematické podobě. Vědci totiž vycházeli z teorie, že REM spánek odstraňuje nadbytečné vzpomínky a NREM (delta) spánek zase upevňuje ty podstatné. Výsledky tohoto pokusu byly ohromující. Pokud neurální síť nespí, má maximální kapacitu alfa (počet bitů uložených na jednu synapsi) na hodnotě 0,014. Pokud síť mohla spát, její kapacita dosáhla teoretického limitu, kdy je hodnota alfa rovna jedné.
"Kdysi jsem míval rčení, že spánek je společně se stravou a cvičením třetím pilířem zdraví. Změnil jsem názor. Spánek je základ, na něm stojí zbylé dva pilíře." Mathew Walker - britský vědec, profesor neurovědy a psychologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley a přední expert na výzkum spánku
Zdroj:
Jurištová, M: Bílá kniha lucidních snů -Průvodce (2021)
Walker,M: Proč spíme, Melvile, 2019