Většina lidí může zažít setkání s velkou „Tvořivostí“

Robert Waggoner/

Po několika letech, kdy jsem začínal s lucidním sněním, jsem si všiml jednoduché věci: jak se mění moje mysl, lucidní sen tuto změnu obvykle odráží. Například při lucidním uvědomění a pokusu o let mi náhlá vzpomínka, že „gravitace zde neexistuje“, okamžitě „vytvoří“ prostor, kde mohu snadno letět. Během několika okamžiků jsem mohl letět hlavou dolů, nohama napřed, zády k zemi nebo stát rovně jako socha! Mentální změna nebo změna přesvědčení vytvořila novou zkušenost nebo novou realitu.

Při jiných příležitostech jsem rychle zaznamenal „efekt očekávání“, kdy se náhlá změna očekávání okamžitě zhmotnila. Pokud jsem očekával, že budu mít se snovou postavou potíže, náhle se stala rozčilenou nebo obtížnou , nebo pokud jsem očekával, že se bude chovat svůdně, náhle se stala svůdnicí. Mé očekávání zřejmě „vytvořilo“ odpovídající reakci, která se promítla do prostoru kolem mě.

Ale takovéto jednoduché příklady, jak jsem nakonec zjistil, se zdají být tvořivostí s malým „t“. Zvláště, když jsem začal zapojovat tvůrčí schopnost s velkým „T“ neviditelného vědomí za snem a požádal o prožitek pojmů a neznámého.

Tvoření s velkým „T“

Většina lidí může zažít tuto velkou Tvořivost tím, že se jednoduše otevře a dovolí jí v lucidním snu se projevit. Jak? Stačí se v lucidním snu zastavit, ignorovat snové postavy, předměty a prostředí a oslovit vědomí prohlášením: „Ukaž mi něco důležitého, co mám vidět!“ nebo „Dovol mi zažít bezpodmínečnou lásku!“. Často se v těchto chvílích celý lucidní sen náhle změní a vytvoří všeobjímající nový a tvůrčí zážitek. Hloubka reakce ukazuje hloubku tvořivosti.

Když vyslovíte otevřenou prosbu (tím myslím prosbu, která nemá předem danou odpověď), má tvořivost s velkým „T“ příležitost se objevit. Stephen LaBerge se ve svých knihách zabýval myšlenkou „odevzdání se“ a poznamenal, že tyto okamžiky často vedou k nejsilnějším lucidním snům. S trochou štěstí, ať už požádáte o „Ukaž mi něco důležitého, co mám vidět!“, nebo se odevzdáte Nejvyššímu, brzy poznáte, že klepete, klepete, klepete na dveře Tvořivosti (abych parafrázoval Boba Dylana).

Ti, kdo to vyzkoušeli, si uvědomí, že prožívaná tvořivost může záviset na třech vnitřních faktorech:

  • Vaší míře přijetí a otevřenosti,
  • Vaší schopnosti opustit vlastní představy a plynout se vším, co přichází,
  • a na míře vaší nebojácnosti.

Jistí sami sebou a jistí v lucidním snu pak můžete zažít silný zážitek skutečné tvořivosti, která přesahuje relativně zjednodušené předpoklady a určení ega nebo bdělého já. Když se snažíte o postupný růst v dosahování vnitřní tvořivosti, překonáváte rutinní pojmové hranice. Tvořivost začíná smývat staré a zkostnatělé, bariéry a hranice. Při sledování této vnitřní cesty k tvořivosti s velkým „T“ můžete dokonce začít uvažovat o tajemstvích stvoření.

Samozřejmě se objeví otázky: Kdo tvoří? Odkud se bere tvořivost? Sledování cesty tvůrčí kreativity vám otevře cestu k nečekanému růstu, zejména pokud budete neustále „klepat, klepat, klepat“ na dveře tvořivosti.


Dodatek: “ O tomto fenoménu jsem už psala několikrát. Nazývám jej „Průvodce“ a vize řízené touto inteligencí často zmiňuji (jsou shrnuté v druhé části mé knihy). Myslím, že C.G.Jung by v této souvislosti mluvil o nevědomí nebo o „Bytostném Já“. Novoplatonik Synesios z Kyreny popisuje tuto entitu ve své knize „O snech“ jako „obrazotvornou“. Fakt, že tato inteligence opravdu existuje a mohu ji oslovit a snažit se s ní komunikovat, je pro mě jedním ze zásadních poznatků o světě a realitě. Možná, že to je poznání o kterém mluvil Jung ve svém posledním rozhovoru. Když se ho novinář ptal jestli vždy věřil v Boha, odpověděl, že samozřejmě. Ale když se ho zeptal, jestli teď aktuálně věří, zamyslel se a řekl: „Nyní?  Těžko odpovědět. Já vím. Nepotřebuji věřit, já vím.“ “ Markéta Jurištová


Autor Robert Waggoner napsal uznávanou knihu Lucid Dreaming – Gateway to the Inner Self a nedávno se spoluautorkou Caroline McCready knihu pro začátečníky Lucid Dreaming Plain and Simple. Spoluvydává bezplatný on-line časopis Lucid Dreaming Experience, jehož speciální číslo bylo věnováno zemřelým snovým postavám. Když zrovna nepíše nebo nevede semináře, Robert občas sní o svých dvou velmi upovídaných, ale již zesnulých kočkách Penny a Nickel.


Uveřejněno

v

,

od

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *