Dnes je Štědrý den a i když ještě slunce nezapadlo vytáhla jsem z balíčku tarotových karet (Piera de Lasenic) jednu pro dnešní den. Je to karta číslo 17, HVĚZDA. Není to překvapení, hodí se k dnešnímu dni přímo neuvěřitelně. Mýtická hvězda, kometa, dar Vesmíru který ohlašoval narození spasitele. Ve svém důsledku je i připomenutím nesmrtelnosti lidské duše. Je inspirací, světlem jehož záře k nám proniká tmou. Nádherná a laskavá nezlomná ženská energie, čarující s živou i mrtvou vodou, jako princezna v pohádce o Zlatovlásce, uzdravující svět a vytvářející cosi nového, životaschopného a dobrého.
Připomíná mi to trochu poselství z nevědomí, které jsem dostala před několika dny. Požádala jsem Průvodce, Vesmír, prostě prostor v lucidním snu, aby se mi ukázal jako bytost a mohla jsem mu položit nějakou otázku. Zvláštní bylo, že jsem nepocítila propadání prostorem jako vždy, ale koutkem oka jsem zaznamenala někoho, kdo se jakoby schovává ve vedlejší mistnosti. Samozřejmě jsem tam okamžitě zamířila, bylo tam něco jako pultík, na jehož druhé straně seděly tři lidé, jedna žena a dva muži (všichni zhruba mého věku). Moje otázka zněla:
“ Vyvíjí se náš svět (naše realita) včetně nevědomí k dobru, k větší harmonii? Je svět stále svým způsobem lepší?“
Snové bytosti mi řekly, že ano, a žena dodala, že v samotném jádru, v jakémsi programu našeho světa a života je zakódováno neustálé zlepšování a cesta k dobru. Cítila jsem, že o jejich slovech není pochyb a musím přiznat, že mě tento lucidní sen a jeho poselství naplnilo velkým klidem.
Přeji vám všem krásné, pohodové Vánoce plné lásky a porozumění.
Napsat komentář