Rubrika: Filozofie

  • Historie poznávání nevědomí/ Hermetismus a Taoismus

    Historie poznávání nevědomí/ Hermetismus a Taoismus

    Markéta Jurištová/ V tomto článku se opět podíváme blíže na další starověká, učení, která jsou pro nás velice zajímavá právě z hlediska zkoumání vědomí, nevědomí a lidské existence. Jak už jsem psala v předchozím článku, lidé nazývali( a nazývají) inteligenci v nevědomí různě: tao, nús, vesmír, příroda, prozřetelnost, a samozřejmě bůh – božství.  Začneme tedy…

  • Pravda, humor a naděje

    Pravda, humor a naděje

    Jan Tichý/ přepublikováno z blogosvěta Opakem pravdy je lež. Ta má sice krátké nohy, ale ty dojdou daleko. Pravda se nakonec ukáže a objeví. Často jí už málokdo uvěří. Ono pod tou hromadou lží, polopravd a propagandy to jde opravdu těžko. Lež má krásný háv a pravda chodí nahá, zpíval o tom už Vladimír Vysockij…

  • Planeta jako živý multiorganismus versus carbonfake

    Planeta jako živý multiorganismus versus carbonfake

    Markéta Jurištová/ Zemi jako živý organismus viděl už Platón, který mluvil o duši světa (Anima Mundi). Tuto tezi od něj převzali starověcí hermetikové i alchymisté a nazývali svět „nesmrtelným živočichem“.  Paradigma přicházející v současnosti není tak prostoupené duchem, jak tomu bylo v minulosti, a předkládá planetu Zemi jako jakousi symbiotickou strukturu. Otcem tohoto přístupu je…

  • Historie poznávání nevědomí/ Gnose, Platonismus, Novoplatonismus

    Historie poznávání nevědomí/ Gnose, Platonismus, Novoplatonismus

    Markéta Jurištová/ Jak jsem se již zmínila dříve, o nevědomí a duši se lidé zajímali od nepaměti. Díky rozjímání mudrců o těchto energiích vznikly starověké filozofie jak na východě, tak i na západě. Lidé je dříve nazývali různě: tao, nús, vesmír, příroda, prozřetelnost, a samozřejmě bůh – božství. Jedním z nejstarších učení, které podle mého…

  • O obrazotvornosti a intelektu

    O obrazotvornosti a intelektu

    Synesios z Kyrenaiky/ Mezi všemi naukami je nejlépe dát se do zkoumání nauky o snech, protože se bere z nás, máme ji v sobě a je vlastní duši každého jednotlivce. Můžeme začít tím, že intelekt obsahuje formy pravých jsoucen. Tak praví dávná filosofie a my bychom připojili, že duše analogicky obsahuje formy jsoucen proměnlivých, je-li…

  • Historie se opakuje

    Historie se opakuje

    Markéta Jurištová/ Přepublikováno z blogosféry/ Historie je minulost, jsou to události, které už proběhly. Události, na které sice nemáme vliv, ale jsou důležité, protože na ně navazuje naše přítomnost. Tímto způsobem by se dala historie charakterizovat obecně. S tím asi nikdo nebude mít problém. Na faktický obsah historie se však názory liší. Říká se, že…

  • Když člověk prožije zázrak/Faktor třetího člověka

    Když člověk prožije zázrak/Faktor třetího člověka

    Jan Tichý/ Zázrak je něco za zrakem, něco, co není vidět a co nemůžeme ani rozumem pochopit. Stalo se něco, co nás přesahuje. Byli jsme mladí manželé, čekali jsme první miminko, bydleli jsme v pronajatém domečku u říčky. Jednoho dne hodně pršelo a voda v říčce začala hodně rychle stoupat. Žena začala balit věci do…

  • Inkubace, léčení pomocí vědomých snů

    Inkubace, léčení pomocí vědomých snů

    Markéta Jurištová/ Prezentace článku vytvořená pomoci AI: zde/ Slovo inkubace pochází z latinského incubare a doslovně znamená „ležet na“. Je to dost zvláštní, protože dnes se toto slovo používá spíše ve významu medicínském, říkáme například inkubační doba, inkubátor. Máme tímto výrazem většinou na mysli nějaký počínající proces. Když ale půjdeme do historie, budeme se zřejmě divit ještě více,…

  • Kam až může dovést člověka strach?

    Kam až může dovést člověka strach?

    Jan Tichý/ Na tuto otázku se nabízí jedna typicky česká odpověď ….(doplňte si sami). Strach vytváří utkvělé představy, které pak člověka ovládnou až tak, že ztratí zdravý rozum, cit pro věc a soudnost. Strach zvyšuje bolest, utrpení a závislost. Člověk pod vlivem strachu se stává nenávistný, nesnesitelný. Také nebezpečný, sám sobě či jiným.  A odnáší…

  • Tvoříme si vlastní realitu?

    Tvoříme si vlastní realitu?

    Jan Tichý/ Z jisté části ano. Naše realita odráží naše myšlení, vnímání, emoce, pocity, činy. Jinými slovy, jaký si to uděláš, takový to máš. Myslíme, smějeme se, pláčeme… Máme obavy, bojíme se. Bojujeme. Máme rozum, ale i emoce, pocity (příjemné i nepříjemné). Emoce mohou být pozitivní jako je radost, pocit spokojenosti, štěstí, pohody. Obvykle je…