Před 125 lety se na Starém Brně, v nultém roce 20. století, narodil nejvýraznější český hermetik, uhrančivý okultista a skutečný mág Pierre de Lásenic, vlastním jménem Petr Kohout. Jeho život nebyl dlouhý, zemřel ve 44 letech, ale zato byl bohatý na události, setkání a dobrodružství. Lásenic nebyl jednoduchou osobností, byl solitér, i když s dalšími výraznými českými osobnosti hermetických nauk Dr.Janem Keferem a Františkem Kabelákem tvořili silnou trojici. Účastnil se záchrany chrámu Angkor Vat, byl zasvěcen v Gíze do tajného učení, nahlížel do astrálu, aktivně praktikoval magické rituály, zakládal esoterické lóže a sám byl členem několika takových společenství, přednášel hermetiku, psal knihy, luštil tajemství hieroglyfů a sexuální magie. Ke konci života byl zatčen gestapem a později zemřel pravděpodobně díky zánětu plic -následek vdechnutí písku při písečné bouři v Údolí Králů.
K osobnosti Lásenice cítím určitý magnetismus, možná je to místem jeho narození, protože i já jsem se narodila na Starém Brně (ve štatlu), možná je to jeho fascinací Egyptem, kde jsem prožila nádhernou část svého dětství. Když jsem se zabývala historií zkoumání nevědomí a archetypy, samozřejmě jsem musela narazit na fenomén Tarotu. Objevení Lásenicova Tarotu pro mě znamenalo něco jako zasazení kamínku do mozaiky, přiložení správného dílku puzzle do obrazu, na kterém stále pracuji.
Tarotové karty vám asi představovat nemusím. Možná víte, že historie tarotu je sporná, uvádí se, že jeho kořeny jsou v hebrejské Tóře, naukách staré Číny a Indie, nebo dokonce v učení starověkých Egypťanů. Mě se nejvíc líbí teorie Antoine Court de Gébelina, že slovo tarot je složeno z egyptského slova ta-rosh (královská cesta). Pokládám totiž karty Velké Arkány (tzv. trumfy), stejně jako znamení horoskopu, za archetypální vyjádření lidských cest životem, za manifestaci určitých energií a vzorců, do kterých se průběžně dostáváme, které na nás působí a které musíme zpracovat na všech úrovních vědomí. Nejsem v tomto názoru osamocena, také zakladatel analytické a hlubinné psychologie C.G. Jung soudil, že tarot je obrazové ztvárnění archetypů. Jedny z nejstarších dochovaných tarotových karet pocházejí z Itálie 15. století (Sforzův tarot).
Dnes má tedy Pierre de Lasenic narozeniny a možná nám posílá z nevědomí-astrálu-z jiné reality vzkaz. Jak jinak než tarotovou kartou. Ve vší úctě k jeho památce jsem si dovolila vybrat jednu kartu ještě před setměním.
Tarotovou kartou na den 17.5.2025 je karta číslo
4. „Císař- Otec civilizace“ duch Vesmíru
Idea karty: Tvořiti jest zákon
Císař je otec civilizace. Aktivní mužský princip, který symbolizuje komunikaci, budování, ochranu, tvorbu, je inspirací energie logosu a racionality. Váže se k němu tedy praktická energie a realita. Je klidnou sebevědomou entitou, má přirozený respekt a je otevřený, nic neskrývá.
Nevzývá k boji boj, ale je jeho předzvěstí, připomíná, že náš svět, byl v minulosti vybojován našimi předky a my zase musíme bojovat za budoucnost svých dětí.
Čtyřka jako číslo je orientována na lidskou dimenzi, má rozhled do čtyř stran. Čtverec znamená zákon a řád, jsou to také tři dimenze (minulost, přítomnost, budoucnost) času + prostor = začátek nového cyklu .
Marie Prorokyně (alexandrijská alchymistka) řekla: “z jednoho se stanou dva a ze třetího vzejde jedno jako čtvrté.“ C.G.Jung tuto větu chápe jako schopnost vnímat a pozorovat realitu, čtyři schopnosti jak pochopit svět: vnímavost, intuice, myšlení a cítění.
Myslím, že by se velký mág nezlobil, když jej budu citovat.
„Pravda o níž neschopní tvrdí, že jest skryta, jest davu nepřístupnou snad jenom proto, že denně se s ní setkávají, denně ji slyší a nedovede prohlédnouti ze svojí zatvrzelé slepoty.“
Amen
Zdroj:
Peierre de Lasenic, Tarot klíč k iniciaci, TRIGON, 1996
Milan Nakonečný, Novodobý český hermetismus, Eminent, 2009
Napsat komentář